Dojmů ze zájezdu Kerteamu je opravdu hodně. Let do Atén i následná cesta metrem do maratonského centra byla naprosto v pohodě, už zde mě Řekové  překvapili perfektní organizací. Také hotel nás příjemě překvapil a večer jsme v menší skupince - já s Miladou, Prokopovi a Jirka Syrovátka (před 10 lety zde 1 rok pracoval) vyrazili na večerní procházku s docela náročným výstupem na blízký vrch  Alsos Lykavittou (něco jako náš Petřín) s nádhernou vyhlídkou na osvětlené město. Následně jsme sešli i dolů do uliček pod Akropolí a téměř celou ji obešli.
V sobotu jsme si s Honzou Prokopem za docela levný peníz přímo v hotelu půjčili auto a ve stejné sestavě projeli celou trať a byli i v Marathonu na slavnostním zahájení a v maratonském muzeu. Už to byl zážitek. Při cestě zpět jsme se zastavili u moře na 6 km rozklus s rozcvičením a na oběd v pizerii.
 V neděli maratonci museli ráno již v 5.30 vyrazit z hotelu (ještě že byla změna na zimní čas) 2 stanice metrem na autobusy, které odjížděly v 5.30 až 6.30 na start. My ostatní i s Ivou jsme vyrazili z hotelu v 7.45, pouze 3 stanice metrem na stanici Akropolis a prošli si posledních 1500 m naší 5 km trati. U startu jsme ve vyznačeném prostoru odložili svoje věci - i tady byla organizace perfektní a po malém rozklusání se v 9.00 - 30 min před startem postavili do startovního koridoru. Závod byl  pro nás zcela ojedinělý zážitek, já jsem dokonce běžel celé s foťákem a fotil i při běhu. V cíli jsem byl za 24:46 - reálný čas 24:23 na 182 .místě s 2.430 startujících. Ve své kategorii 65-69 jsem suveréně o 1 minutu vyhrál. Můj garmin naměřil 5090 m a km byly 5:31-4:34-4:42-4:45-4:27-3:59. Matěj doběhl 4 vt za mnou jako 185. ale jeho RT byl 23:20 (před startem musel na záchod a startoval až někde vzadu). Výborně běžela i Milada 39:04 - RT 38:41 a byla 1641. a 3. ve své kategorii 65-39 let. Potom jsme již povzbuzovali ostatní při doběhu maratonu - více o tom určitě napíše Petr i Honza. Byl to opravdu zážitek.
 Úroveň maratonu se sice ve špičce nedá s Frankfurtem vůbec porovnávat, ale tady byla obdivuhodná ta obrovská masa lidí, z nichž více jak 90% dobíhalo podle mě zcela v pohodě, každý si chtěl závod užít, asi málokdo se zde hnal za osobákem. Trať opravdu není lehká, dlouhá táhlá stoupání a navíc teplota 16 až 20 st a jasno.Podobně k tomu přistoupil třeba i Petr Pechek, který druhou polovinu běžel rychleji než tu první - 1:14:42 + 1:14:09. Navíc startoval až v 2.vlně cca 1:40 za elitou a to jen díky tomu, že Martin Pulkrábek nemohl kvůli malarii odletět a Petr si vzal jeho číslo (sám měl od PIMu číslo až v 6.vlně a jinak si veškeré náklady hradil sám). To byla snad jediná vada na organizaci, že PIM dostal od Řeků čísla až 6.vlně.
Řekové v elitě vsadili jen na pár Keňanů (většinou slabších, 2 byli až za Petrem) asi to chtělo pozvat třeba 1-2 nejlepší běžce ze všech Evropských zemí, to by určitě dodalo závodu větší prestiž a lesk.
Jinak startování ve vlnách (reálné časy se lišily vždy jen podle zpoždění začátku vlny) se 100 % osvědčilo, oficiální výsledky jsou již řazeny podle reálných časů - to bylo skvělé. 
Odpoledne jsme ještě s Miladou absolvovali Akropoli a  muzea a v pondělí závěrečnou procházku po přístavu v Pireu a vykoupání v teplém moři a potom již tramvají a metrem do hotelu a honem na letiště, v 17.25 jsme už přistáli v Praze. Byl to opravdu nádherný zájezd, kdo nejel může jen litovat.