Ahoj,

pln dojmů si dovolím poskytnout spíš delší reportík z pro mne důležitého závodu, tak mě nebijte za tolik řádek...

jako tradičně jsem "musel" opustit skvělé soustředění v Jánských Lázních již v pátek (TRENÉRE, DÍKY, OPRAVDU PARÁDNÍ AKCE - JAKO OBVYKLE), pro mne snad nejlepší dovolená - a tentokrát se přesunout přes celou republiku do Klatov na tradiční závod Král šumavy ROAD 2011 - letos jsem zvolil opět pouze "dětskou", 162km dlouhou trasu s ca. 2500m převýšení: na přesun počasí vskutku ideální, v Praze pěkných 35-36stupňů..no říkal jsem si, aspoň nebude letos na závod pršet...předpověď jsem nesledoval, takže po příjezdu mého kamaráda jsem si myslel, že si dělá srandu, když tvrdil, že "..zítra bude 18st.C a déšť...": jak se později ukázalo, bohužel nekecal. Registrace v pátek ještě za pěkného počasí, pravda, na závod trochu teplo, ale v sobotu ráno již deka až na zem a kopce úplně v mracích..Po chvíli váhání beru pod dres teplejší triko, na ruce dlouhé rukávy a na kolena i boty návleky. Stromy větrem ohnutý skoro až k zemi, no to je paráda - není horšího soupeře než protivětru. Nicméně neprší. Na start dojíždíme v poklidu, tak akorát a zjišťujeme, že start je kvůli nehodě na silnici odložen asi o 15 minut, což nikoho nerozhodí..Po startu jsem se rozhodl malinko upravit taktiku od Pavla Bolehovského, který radil: "drž se toho prvního a v závěru ho přespurtuj" a držel se po menším zaváhání v podle mě druhém balíku, který překvapivě jel rychlostí, kterou jsem byl schopen udržet, tzn. že za 2h jsme při nastoupání asi 800 metrů ujeli 60km..ve skupině nás bylo asi 30, mimo jiné holky, které následně obsadily první 4 místa a chlapík, od kterého jsem na jaře koupil kolo. V balíku je prostě (skoro) pohoda...No, jenže přišel defekt zadního kola, můj první při 6té účasti na Králi: pomalý, takže jsem nejel hned po ráfku, ale byl tu...kolo začalo plavat...ty úvahy, že je vše v pr.. jsou hrozný, ale dál jet prostě nešlo a musel jsem zastavit, abych nezničil ráfek nebo plášť. Vidět mizející skupinu, no hrůza. Náskok byl takový, že ani po nafoukání kola na nezbytnou míru mě nikdo nedojel a já pokračoval ještě asi 3km na vrchol Šimanova, krátkého, asi 1km stoupání se závěrem tipuju kolem 16-18% - lidi tam často tlačí. Tam čekala Martina, duši jsem hodlal vyměnit u ní s tím, že tam snad bude k dispozici velká pumpa: kopec jsem vydrtil, zasakroval a začal měnit, slyšíc Adamovi dotazy: co to táta dělá, proč to opravuje apod. Teď už mě dojeli další závodníci a bylo jasný, že najít tu správně rychlou skupinu bude nelehký úkol. Oprava trvala ca. 5-7minut, Martina sehnala velkou pumpu, nafecovali jsme pneu a hurá do sedla, stíhačka začala: stojí to hodně sil a já si představoval ty servisní vozy na TdF, jak bleskově mění kola, dotahují jezdce zpátky do balíku; no, tam ještě nejsem... předjížděl jsem to hlava nehlava, až jsem dojel kluka, co konečně trochu jel a dalo se s ním spolupracovat: po chvíli jsem zjistil, že jel taky v "mé" skupině a měl také defekt. Společně jsme vyjeli 8km stoupání na Javorník, předjeli opravdu hodně jezdců a pokračovali dál směr Kašperské hory, kde jsme přibrali kluka s holkou, co dojela nakonec na 5tém místě, a pomohli jim dotáhnout větší skupinu, se kterou jsme již pokračovali dál směr Rejštejn-Čeňkova Pila - Srní. Na Srní (103km) byla 2.občerstvovačka, bleskově jsem doplnil bidon a pokračoval dál směr Prášily. Zde se začalo počasí horšit, doposud nepršelo a bylo rel. teplo, ale tady se ochladilo a začalo pršet. Taky jsem nějak zatuhl, začal tedy do sebe cpát gely a magnézko, trochu se ohlásily křeče. Skupina mi odjela a já ji musel stíhat, což mě opět vzalo dost sil, ale netrvalo to dlouho, dojel jsem je na "zapřenou" asi po 2km a přisál se a už nepustil. Naopak jsem se začal dostávat dopředu a začal i tahat, nikomu se najednou nechtělo jet. Za Prášilama začalo regulérně lejt a teplota klesla na 8 stupňů. Byla fakt zima. Čekal nás poslední kopec směr Keply - Starý Brunst a nájezd na hlavní silnici Železná Ruda - Klatovy. Tam jsme již byli všichni totálně promočený, bylo to peklo. Čekal jsem, že po výjezdu na kopce uvidím směrem do Klatov jasno, ale nebylo tomu tak: mraky všude a déšť neustával a zima byla taková, že jsem ani nebyl schopen vydolovat gel z kapsy a dopravit ho do pusy (nakonec se zadařilo): naštěstí šlo řadit, to ještě prsty poslouchaly. Dojeli jsme i jednu holku, co byla v té mé původní skupině, to mě dodalo elánu, a nejvíc to, že se objevil i ten prodejce kol, bývalý závodník Milan Bílek, který ale měl prý taky defekt. Z kopce - odměny cyklistů - jsme to museli dost šetřit, tedy hlavně v zatáčkách, protože netřeba mít kromě deště jak na TdF i držkopády a zlomený kosti, takže opatrně: i tak se rychlostní průměry v 3km intervalech pohybovaly mezi 45-50kmh (pro běžce - 1:20-1:12na km) - a to se tam nejede jen z kopce, ale jsou tam i kratší výjezdy: nějak mi chytily saze a začal jsem zvyšovat tempo, bohužel jako jeden ze 3 pro dalších asi 10-13 lidí, co se vezli..ale co, takhle jsme dodrtili až do cíle, kde mě "jako obvykle" na posledních asi 300m opustily síly a několik borců mě dalo. Po asi 30minutách, který jsem potřeboval na rozmrznutí a stabilizaci (takhle jsem si zubama opravdu již dlouho nezajektal...) jsem si došel na guláš, i na pivo a mohl jsem naplno užívat klidu.
I přes defekt a opravu jsem dojel na celkovém 110místě z 599 závodníků (dalších 60 nedojelo..), v kategorii muži do 39let jsem byl 74 z 263 a dojel jsem v čase 5:32:53h. 1. žena, se kterou jsem původně jel ve skupině, Tereza Trefná, dojela v čase 5:15:42, čas jednoho chlapíka z původní skupiny byl někde kolem 5:18, takže myslím, že bych to takhle nějak taky zvládnul, nebýt toho defektu. Úsilí, který je potřeba vydat, pokud je nutný někoho dojet a vůbec na jízdu mimo balík, byť ve dvojici, je mnohem větší, takže i přes větší rychlost v původním "mém" balíku bych to určitě vydržel a zajel si "osobáček". Alespoň jsem si tu laťku pro další ročníky na této nové trati, která se již prý nebude měnit, nenasadil ze začátku moc vysoko:)

Pavel Bart.