V úterý brzy ráno po nepříliš prospané noci se ozývá mobil, "Dobrý den, televize Nova,...". O chvíli později další tel., "Dobrý den, pan Syrovátko? -tady ČTK,...". Takhle jsem si následující ráno po celkem úspěšně odběhnutém maratonu nepředstavoval ani v nejčernějších snech.

talentovaného běžce Kerteamu, který by.se dnes dožil 23 let. Jeho kariéru zastavilo po zisku titulu mistra ČR žactva v hale na 1500 m dlouho neodhalené zákeřné onemocnění - mononukleoza, která mu neumožnilo další výkonnostní růst. Proto v 18 ti letech běhání zanechal. Jeho osudem se stal  25.červenec 2010, kdy jeho život ukončila  tragická nehoda pod jezem na Sázavě, kde se pokoušel zachránit kamaráda.

Zdravím všechny z běžeckého ráje - Portlandu, aspoň mi to tady tak připadá, běžci jsou kdekoliv po městě i v ulicích, ne jen na cyklostezce kolem řeky, kde bývá leckdy narváno, ale i v kopcovitých lesích kolem na trailech. Skoro to vypadá, že tady snad ani lidi nic jiného nedělají s trochou nadsázky.
 

Ahoj všem Kerteamákům a zejména trenérovi!
 
zdravím ze Salzburgu. Jsem tady na celého víc než půl roku na zapracování v nové práci, takže bohužel mě mine jakákoliv akce s váma, tedy typu grilovačka, soustředění v Deštném absolvuji tradičně s rodinkou:)

Od maratonu v Curychu jsem v Bernu už víc jak 2 týdny, práce je časově některé dny docela náročná - nejde jen o 10 hodin strávených v kanceláři, ale i o večery trávené leckdy také prací, včetně porad na hotelu po večeři - to je ta koncentrace energie na kancelářské židli, jak psal v komentáři níže Petr Brynda :-). Najít čas na trénink je tedy někdy docela oříšek, zpravidla to jde až v podvečer, kdy musím vyrazit už téměř vyhládlý a to svoje si odběhnout, protože po večeři už bych se nejspíš nehnul.

Luboš Tesáček je mrtev. Když jsem se včera ve Stromovce dozvěděl tuto šokující zprávu nechtěl jsem tomu uvěřit. Luboš zemřel tragicky ve středu večer po srážce s tramvají na přechodu na stanici Hradčanská, kam snad nesoustředěně vstoupil na červenou. Ještě pár hodin předtím jsme se na treninku bavili ještě společně s Adamem Koubou o treninku a o tom co musí běžec absolvovat, aby byl opravdu výborný, takový jako byl Luboš.

Příběh mé účasti na letošním maratonu v Mnichově.

Potřeboval jsem trochu odstupu v čase, abych byl schopen reálně vyhodnotit podstatné a nepodstatné vlivy, které se podepsaly nad mými dojmy z mnichovského maratonu. Bohužel ho nemůžu zařadit mezi ty úspěšné, ale možná je to také dané tím, že jsem do něj vkládal velká očekávání.